historie ME
6. 12. 2005
Historie ME
Ve čtyřletém cyklu se evropské země utkávají pravidelně od roku 1960. Otcem této myšlenky byl Henry Delaunay, v polovině 50. let sekretář Evropské fotbalové unie (UEFA). Představitelé evropského fotbalu vznik nové soutěže odhlasovali po bouřlivé diskusi v červnu 1958 a o dva roky později byl rozehrán turnaj pod původním názvem Pohár evropských národů. Premiérový ročník se hrál vyřazovacím způsobem za účasti 17 zemí, přičemž chyběly celky jako Itálie, NSR nebo Nizozemsko. Do finálové skupiny v Paříži a Marseille se pak vedle domácích probojovaly Jugoslávie, Sovětský svaz a Československo. Turnaj vyhráli Sověti, kteří především díky skvělé formě brankáře Lva Jašina porazili Jugoslávii 2:1 v prodloužení.
První přehlídka evropské kopané měla úspěch a za čtyři roky se do soutěže ze 32 členských zemí UEFA nepřihlásily pouze tři. Trofej pro vítěze vybojovali Španělé, kteří na domácí půdě v Madridu porazili obhájce ze Sovětského svazu 2:1. Až třetí ročník soutěže v roce 1968 konečně dostal oficiální a současný název - mistrovství Evropy. Změnil se i herní systém a definitivně byly zavedeny kvalifikační skupiny. Podruhé za sebou se radoval po finálovém turnaji domácí tým, tentokrát Itálie. Sedmdesátá léta patřila fotbalistům NSR, jejich patnáctiletou šňůru neporazitelnosti včetně kvalifikačních zápasů narušil jen legendární Panenkův dloubák při penaltovém rozstřelu v Bělehradě 1976. Na pokutové kopy v závěrečném utkání došlo poprvé a také naposledy v historii šampionátů. Osmičlenný závěrečný turnaj se konal v letech 1980-1992, od anglického šampionátu před osmi lety se startovní pole rozrostlo na 16 účastníků. Kruté síto kvalifikace nemusel podstoupit pořadatel, na rozdíl od MS však obhájce ušetřen nebyl.
Šampionát 1984 ve Francii zcela ovládla domácí reprezentace. Generace hráčů kolem Michela Platiniho a Jeana Tigany nepoznala hořkost porážky a měla průměr téměř tři branky na zápas. V roce 1988 se museli Němci na domácí půdě sklonit před ofenzivní silou nizozemské reprezentace. Především góly Marka van Bastena zvedaly ze sedadel i nezaujaté diváky. Doslova šokována byla fotbalová Evropa za čtyři roky ve Švédsku. Kvůli sankcím OSN byla i přes vybojovanou účast z turnaje vyloučena Jugoslávie a místo ní dodatečně dopsáno Dánsko, které se během pár dnů přeměnilo z náhradníka na šampiona.
Téměř stejné překvapení vyvolala účast České republiky ve finále ME 1996. To pro sebe nakonec rozhodli Němci nově zavedeným zlatým gólem Olivera Bierhoffa. Zatím poslední mistrovství hostily netradičně dvě země - Belgie a Nizozemsko. Z Beneluxu si odvezli mistrovský pohár Francouzi, kteří v dramatickém finále porazili v prodloužení Itálii 2:1. I zde měl hlavní slovo zlatý gól, a to v podání útočníka Davida Trezegueta.
ME 1960 (Francie): 1. Sovětský svaz, 2. Jugoslávie, 3. ČSSR.
ME 1964 (Španělsko): 1. Španělsko, 2. Sovětský svaz, 3. Maďarsko, …ČSSR nepostoupila na šampionát.
ME 1968 (Itálie): 1. Itálie, 2. Jugoslávie, 3. Anglie, …ČSSR nepostoupila na šampionát.
ME 1972 (Belgie): 1. NSR, 2. Sovětský svaz, 3. Belgie, …ČSSR nepostoupila na šampionát.
ME 1976 (Jugoslávie): 1. ČSSR, 2. NSR, 3. Nizozemsko.
ME 1980 (Itálie): 1. NSR, 2. Belgie, 3. ČSSR.
ME 1984 (Francie): 1. Francie, 2. Španělsko, 3. Portugalsko a Dánsko, …ČSSR nepostoupila na šampionát.
ME 1988 (NSR): 1. Nizozemsko, 2. Sovětský svaz, 3. NSR a Itálie, …ČSSR nepostoupila na šampionát.
ME 1992 (Švédsko): 1. Dánsko, 2. Německo, 3. Nizozemsko a Švédsko, …ČSFR nepostoupila na šampionát.
ME 1996 (Anglie): 1. Německo, 2. ČR, 3. Anglie a Francie.
ME 2000 (Belgie a Nizozemsko): 1. Francie, 2. Itálie, 3. Portugalsko a Nizozemsko, …ČR nepostoupila ze základní skupiny.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář